Zámek Veleslavín vznikl v centru středověké vesnice v sedle na vrcholku mělkého bažinatého údolí. Tuto jednopatrovou barokní stavba nechala postavit tehdejší majitelka panství pravděpodobně podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera v letech 1730–1750. Na konci 19. století byly zbourány hospodářské budovy a počátkem 20. století (1912) byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla.

Zámek je spojen s řadou významných osobností. Za pruského obléhání Prahy v něm údajně bydlel pruský král Fridrich II. 

V roce 1910 získali zámeček bratranci Leo Kosák a Oskar Fischer, kteří zde zřídili plicní sanatorium. Oskar Fischer zde – nezávisle na Aloisi Alzheimerovi – zkoumal a objevil Alzheimerovu chorobu. V roce 1942 zahynul v ghettu Terezín, stejně jako Leo Kosák v roce 1944 v koncentračním táboře Osvětim. 

Na klinice se léčila i Milena Jesenská nebo Charlotta Masaryková a zámek byl prvním místem kam T. G. Masaryk přijel po návratu z exilu. Následně měl v zámku i kancelář. 

Od padesátých let do současnosti vlastní areál stát a do nedávna sloužil zdravotnickým účelům. Od podzimu 2018 je nevyužívaný a chátrá.

V minulosti byl zámek s parkem dominantou otevřené krajiny, teď začíná být jediným nezastavěným zeleným prostorem. Na okolních pozemcích vzniká mohutná několikapatrová developerská zástavba, která zahušťuje dopravu a výrazně komplikuje průchodnost celé čtvrti.

Oblast Starého Veleslavína nemá náměstí nebo jakékoli centrum. Okolí zámku je s výjimkou staré zástavby maximálně zahuštěno mohutnou developerskou výstavbou s mnohopodlažními budovami a minimálními rozestupy, doplněno o rozlehlý autosalon. Celá oblast trpí snahou majitelů okolních pozemků o jejich maximální využití a zúročení. 

V bezprostřední blízkosti této čtvrti je Evropská třída, Buštěhradská dráha, autobusové nádraží, což spolu s metrem tvoří významný a velmi rušný dopravní uzel. 

Zámek je tak jediným místem, které vyvažuje naddimenzované využití okolního prostoru. Ve čtvrti chybí klidný kultivovaný veřejný prostor, lokální centrum oblasti, park a veškeré veřejné sociální vybavení. Zámek s parkem je zcela ideální příležitostí, jak tuto veřejnou potřebu vyřešit. 

Navzdory zájmu Hlavního města Prahy i Městské části Praha 6 o využití areálu zámku k veřejným účelům, vyhlásil na podzim 2018 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) prodej celého areálu ve veřejné dražbě nejvyšší nabídce. Stát nekladl při prodeji žádné další podmínky, což by logicky vedlo k prodeji soukromému investorovi, který by byl nebyl omezen veřejným zájmem. Takový prodej by pak z principu vylučoval, aby zámek s parkem byly přístupné veřejnosti a byly užívány pro veřejný zájem. 

Na základě velkého tlaku veřejnosti i politiků vzal dne 8. 11. 2018 ministr kultury zpět souhlas s prodejem zámku a ÚZSVM nakonec dražbu zrušil. První kolo záchrany zámeckého areálu pro veřejnost tak bylo úspěšné.

V současné době se ÚZSVM opakovaně snaží zámek pronajmout, avšak žádný zájemce se dosud nenašel.