Podle nového metropolitního plánu má být areál v budoucnu jediným nezastavěným prostorem v oblasti. Svou polohou v rozsáhlé obytné zástavbě, na hlavních městských dopravních tepnách a v celkové kulturní a sociální opuštěnosti západní části Prahy 6 je určen k tomu, být srdcem a plícemi místa a fungovat tak pro celé město. Vzhledem k lokálnímu kontextu je nutné vytvořit veřejný prostor, který je důsledným klidovým protipólem okolní agresivní dopravy a budoucí developerské zástavby.  

Je důležité umožnit lidem, aby se sami zapojili do tvorby místa. Aby komunikace se státem, městem a městskou částí byla společnou tvorbou společného prostředí. Aby lidé důvěřovali svým zastupitelům a zastupitelé se svých obyvatel ptali, byli schopni je vyslechnout a vyjít jim vstříc s empatií a se zodpovědností, kterou za zdravou společnost mají.

Možnost nechat lidi tvořit je překvapivým mostem k odpovědím na otázku co s místem. Proto Spolek Hradní potok jako reprezentant místních zájmů usiluje o to, stát se partnerem jednání o budoucí podobě klidového využití zámeckého areálu a sám iniciuje projekt, jež by k zájmu o zámecký areál přitáhl větší množství místních obyvatel. 

Zámek a park tedy mají zůstat zachovány a rozvinuty jako zelený, kulturně klidový veřejný prostor, lokální historické centrum.

1) Zachovat nezastavěné zelené území parku a otevřít jej veřejnosti 

Vytvořit klidový protipól rušné znečištěné Evropské ulici a dopravnímu uzlu Veleslavín překračujícímu hygienické limity, vytvářejícímu psychickou a fyzickou bariéru v území

• Je potřeba přijmout opatření na obranu před dopady probíhající klimatické změny: zachování vzrostlých stromů, ochrana stinných míst, keřů a trávy, vod.

• Vzhledem k výraznému znečištění ovzduší na Veleslavíně je bezpodmínečně nutné zachovat a podporovat v oblasti zeleň, která jediná (mimo zásadní omezení motorové dopravy) může obydleným oblastem pomoci. 

• V rámci parku je žádoucí zachovat i křoviny, které se významnou měrou podílejí na zachycování prachových částic. Vzor hledejme mimo jiné v anglických parcích, kde se starší stromy zachovávají a nekácejí jako staré a nemocné. 

2) Vytvořit pěší průchodnost zámeckého parku

Otevřít stávající a vytvořit nové brány po všech stranách parku tak, aby se park stal otevřeným prostorem, kde se setkává struktura pěších či bezmotorových stezek.

• Z jihovýchodu na severozápad součást pěší bezmotorové stezky z Pražského Hradu do Divoké Šárky, ze severovýchodu na jihozápad součást cesty z MHD na Petřiny a Bílou Horu. 

• Zachovat obě stávající brány (tj hlavní bránu na západě a vedlejší bránu na severozápadě) a otevřít je.

• Vytvořit bránu v severovýchodním cípu parku. Bude umožňovat příchod z MHD z Červeného vrchu, ze sídliště, ze základních škol a školek a ze zeleného pěšího povrchu Buštěhradské dráhy. 

• Vytvořit bránu v jihovýchodním cípu parku. Původně zde byla branka, v současné době je zasypána terénním valem. Podle zachování novodobých hospodářských staveb bránu umístit. Řešením je poloha v jižní části východní zdi.

• Vytvoření brány z ulice nad Hradním potokem, tedy severní zdi areálu. Podle pamětníků zde zeď nebyla a park včetně obou jezírek byl po celé této zdi volně přístupný.

• Při existenci Zelené Buštěhradské dráhy tak, jak je plánována, snížit severní dostavovanou zeď na původní zhruba dvoumetrovou úroveň a další bránu vytvořit v severní zdi tak, aby zde v severní budově mohl být „pitstop“ pro bezmotorový provoz na současném kolejišti. Pokud by ale Buštěhradská dráha zůstala nezakrytá, ponechat zeď vyšší jako hlukovou izolaci.  

3) Obnovit a revitalizovat vody včetně Hradního potoka

• Celé údolí bylo do výstavby staré teplárny v sousedství zámku bohatým vlhkým prameništěm vod, oblastí rozsáhlých zahradnictví už ve středověku. Zahradnictví se rozprostírala od zámku až po Strnadovy zahrady a k Bořislavce. Zpustlé zahrady jsou dnes označovány za brownfields za účelem zastavení budovami. Avšak i na jediném místě, kde byly zahrady historicky zastaveny a to starou teplárnou, bylo zastaveno pouze 14 % plochy. A i tato oblast zamezovala tvorbě tepelných ostrovů. V době, kdy změna klimatu je celosvětově vysoce alarmující, u nás zejména kvůli suchům, je nutné s maximální péčí o vodu pečovat. Zachovat ji, shromažďovat, zabývat se jí. Revitalizace vody má význam estetický, ekologický a urbanistický. V zámeckém areálu je potřeba zachovat a doplnit všechny stávající zdroje, toky a nádrže, včetně doplnění nových souhlasně s projektem Andrle Architekti. 

• Obnovit a revitalizovat prameniště Dejvického potoka v jižní části parku, i dvě jezírka pod prameništěm, které potok naplňoval. Jedno je stále patrné, druhé zavezené. Jezírka mohou fungovat jako nádrž na vodu v případě požáru, nádrž na zalévání parku v období sucha, koupaliště (viz podobné jezírko v Lysolajích), brusliště v zimě. 

• Vyzvednout a revitalizovat Hradní potok neboli Císařskou strouhu, v oblasti podél severní a východní zdi parku a v ulici nad Hradním potokem směrem na východ. Místo je ideální pro povrchově tekoucí vodu a brouzdaliště, vodní herní prvky, lavičky. Jde o kanál, který od středověku zásoboval Pražský Hrad vodou, vede (nyní zatrubněn) od Libockého rybníka, podél Litoveckého potoka, podél severní a východní zdi areálu zámku dále ulicí Nad Hradním potokem, dál pod novou teplárnou po vrstevnici až na Hrad. Úsek podél zámeckého parku, zejména podél jeho východní zdi, se nabízí jako ideální místo pro povrchově tekoucí vodu s okolním parkem přírodního charakteru. Cesta mezi zámkem a areálem  staré teplárny vedoucí nad zatrubněným potokem je v současnosti široko daleko jediným pěším prostředím bez aut, kam obyvatelé chodí venčit své psy a děti.  

• Vytvořit nové jezírko na západě parku u bývalého bunkru. 

• Obnovit a kašnu včetně tekoucí vody na sever od zámku. 

1) Využití budov

Základem je využití stávajících budov, ne zástavba parku novými hmotami tak, aby okolní prostor ještě měl šanci zůstat klidovým.

ZÁMEK – BAROKNÍ BUDOVA

• Ve spolupráci s Ministerstvem kultury umístit jeho příspěvkové organizace. Sbírky, které podle našich dat nemají umístění, např. pravěké sbírky, archeologické muzeum, keltské sbírky, japonské sbírky, sbírky loutek. 

• Obecně v budovách v jižní části parku situovat tichou variantu umění, vzhledem k obytné zóně.

• Sbírky současného umění

• Moderní koncepce řešení galerie 

• Restaurace a kavárna v přízemí, v severní části s proskleným výhledem do barokní zahrady, s možností sezení na zahradě okolo kašny, cenově dostupné.

 ZÁPADNÍ, NEJMENŠÍ PAVILON

• Školka (a jiné instituce nabízející celkovou kombinaci s dalšími formami péče či vzdělávání o děti 0–3 a 3–6 let – mikrojesle, dětská skupina) se symbolickým oplocením, děti by jinak byly v parku pro veřejnost, komunitní centrum

• Koncerty vážné hudby, kavárna, komunitní centrum pro projekci, přednášky, workshopy

• V rámci komunitního centra i veřejná dětská herna

SEVERNÍ PAVILON

Vzhledem ke své poloze vzdálenější od okolních obytných domů a zároveň na budoucí zelené Buštěhradské dráze by mohl být dynamičtější než zbytek parku, směřovaný k mládeži, pro organizace se sociálním obsahem. V budově by mohly být např. některé z těchto aktivit:

• výtvarné, hudební, dramatické dílny – viz např. aktivity Národní galerie ve Veletržním paláci a jiné 

• prostor pro cvičení/tanec bez nároků na další vestavěné vybavení

• pobočka Městské knihovny, která v okolí výrazně chybí

• vzdělávání pro dospělé a seniory.  

• jazykové kurzy

• v návaznosti na bezmotorovou zelenou Buštěhradskou dráhu půjčovna/opravna kol, koloběžek, bruslí, bezmotorový pitstop, jednoduchý bufet první pomoci

• okolí by bylo vhodné upravit pro sportovní aktivity, které nenarušují klid v parku.

VÝCHODNÍ PAVILON

• malé Alzheimer centrum pro cca 8 osob

• částečná expozice Muzea paměti národa

• malý domov pro veterány odboje – cca 10 osob

STODOLA NA JIHU

• galerie současného umění 

• dílny pro hostující umělce

DVA PODZEMNÍ BUNKRY Z DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

• výstavní prostory využít pro Post Bellum – Muzeum paměti národa; bunkry jsou suché, malé, ale architektonicky zajímavé

NOVODOBÉ PŘÍZEMNÍ BUDOVY A JIHOVÝCHODĚ AREÁLU

• hospodářské zázemí

• tvořivé dílny

2) Využití zámeckého parku

• v základu odpovídá studii od Andrle Architekti, pro kterou jsme připravovali podklady; nesouhlasíme ale s další zástavbou v areálu

• obnovení křížové koncepce původně barokního parku

• jižní „nádvoří“ mezi hlavní budovou zámku a „stodolou“ na jihu zachovat jako prostor pro setkávání a např. farmářské trhy. Zbavit se neprodyšného asfaltu, původní povrchy zde byly mlatové, je zde možno využít poloprodyšné povrchy umožňující částečný prorůst trávy

• v severní části areálu vytvořit hřiště pro volejbal a basketbal.

• nad západním bunkrem se nachází schované zarostlé romantické podium pro komorní akce, i koncerty vážné hudby, komorní hudby, divadla; obnovit, zachovat i ve své částečné intimnosti.

• dětské hřiště přírodního charakteru, přenechat sochařské soutěži tak, aby bylo esteticky, funkčně a materiálově kvalitní

• hřiště s posilovacími prvky a průlezkami

• vodní herní prvky v jezírcích, možnost koupání, vstupu, umocnit zvukovou stránku zurčící vody likvidující zvukové znečištění z dopravy

• exteriérová výstava Paměti národa

• sochařské sympozium, doplnění parku

• revitalizace a znovuvytvoření dřevěné pergoly nad hlavní cestou z jihu na sever 

• ÚZSVM ukončil po 28 letech smlouvu se zahradníkem; je třeba, aby do doby obnovy a znovuotevření parku nedošlo v parku z důvodů nečinnosti k nevratným změnám 

Park i zámek je v současné době uzavřen. Rozhodnutí o jeho vlastnictví, vznik studie a projektu a následná realizace může trvat i několik let. Park je doposavad udržovaný, ale od konce roku 2018 už nemá zahradníka. Může rychle pustnout a chátrat stejně jako budovy. Je tedy klíčové do plánování projektu zahrnout i aktivity, které povedou i k dočasnému otevření a oživení parku v co nejkratší době, i v období než dojde k finální realizaci projektu. Toto období má také potenciál přirozeně do tvorby náplně areálu zapojovat místní. 

Poznámka k zeleni na leteckých snímcích

Při pohledu do ortofotomap dochází k určitému zkreslení ohledně zeleně. Zdá se, že park je obklopen zelení. To v minulosti platilo, nicméně v bezprostřední blízkosti zámku zeleň drasticky rychle mizí. Mapy situaci nestíhají zaznamenávat. Zeleň v budoucnu v okolí má zůstat pouze v areálu parku. Jen během posledních dvou let zeleň zmizela: v areálu staré teplárny, jejíž zástavba byla jen 14% plochy (a nadále po kouscích mizí, oblast má být hustě zastavena včetně pěší cesty podél zámku, kde jsou zatím plánovány vjezdy do podzemních garáží), vzrostlá zeleň v zahradě staré LŠU tedy vily Charlotty Masarykové, středověký statek se zahradou a stromy na jejichž místo se „přelilo“ parkoviště Přerost a Švorc. Dále asi před pěti lety byla zlikvidována rovněž v bezprostředním sousedství zámku velká zahrada Artcentra, v současnosti jsou označeny stromy ke kácení na sever u zámku, stále se kácí. Jmenované věci jsou v přímém sousedství parku, ale dějí se všude kolem. Právě proto je třeba areál zámku nezastavovat dalšími budovami